Slovenský ráj s Kudrnou
Odjezd se zpožděním... Čekáme na průvodce...
Odjezd byl naplánován dost brutálně... O půlnoci ze čtvrtka na pátek ze Zvonařky...
No, před Kudrnou jsme byli varováni :o)
V dobré náladě se scházíme na autobusovém nádraží a nedá nám moc problémů najít ten pravý (v tuto dpobu jedinný) autobus. Odjezd je neustále odkládán. Chybí nám průvodci a Danka... Spolužáci totiž slaví úspěšně udělanou zkoušku (konala se někdy ve čtvrtek dopoledne a tak mají teď problém s placením útraty...) Dorazili po svých, Duch (jeden z průvodců) si ustlal v uličce na zemi a jedem...
Nad ránem...
Nad ránem přistáváme někde pod Tatrami v motorestu u benzinky, který právě otvírá. Dáváme si kafe a
čaj a psychycky se připravujeme na to, jak "odpočatí" a "vyspaní" z autobusu vyrazíme do
zasněžených roklí Slovenského ráje.
Při rozednění nás autobus dováží na sart dnešního dne - k hájence Sokol. Odtud se vydáváme po úzké cestičce dolinouVeľký Sokol vzhůru zážitkům. Cesta se vine stále se zužujícím údolím líně vzhůru, zatám těžká pohoda. Jsme suší, únavu z nevyspání se na zdravém vzduchu daří rozejít a podpůrné prostředky z našich zásob jsou povoleny...
 |
 |
 |
 |
 |
Roklinou Veľký Sokol, která se stále strměji zvedá se dostáváme až na hřeben (Glacká cesta) a pohodlně si užíváme sněhu a sluníčka při hřebenovce. Zatím nic moc... Pěkná procházka v pěkném počasí a semtam pěkný výhled. To na co jsme se těšili má teprve přijít...
Vzhledem k počtu účastníků se nám nedaří držet všem stejné tempo, ale máme s sebou celkem tři průvodce, kteří rovnoměrně rozprostřeni po kraji doprovázejí naše kroky. "Naše" skupina (Vlci a ještě někdo málo) se fláká nejvíce pozadu. Ne, že bychom byli tak málo zdatní, ale hodně se koulujeme, hodně se kocháme, vydatně svačíme a vůbec si užíváme krásného dne. "První" skupinu doháníme při odpočívadle na křižovatce cest nad roklinou Suchá Belá prrávě ve chvíli, kdy dosvačili a už je nebaví na nás čekat a vydávají se na sestup dolů k autobusu. My, kteří jsme právě dorazili, chceme si chvilku odpočinout a tudíž se opět výprava rozděluje. S námi zůstává průvodkyně Lája. A tady vzniká zápletka...
Po občerstvení razíme dohonit náskok prvního týmu. Jenže... Lája nás vede odbočkou do Suché Belé... Zatím si myslíme, že je vše OK, rozvinutí zápletky příjde později. Prohlížíme si ceduli, která nám zakazuje krmit medvedě a klesáme do Suché belé. Nádherná cesta plná zmrzlých vodopádů vedle nichž se spouštíme po řetězech a žebřících...
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Další fotky a náměty na výpravy: Kudrna